Author Archives: Filip Kaštánek

Chtějte po politicích, ať jsou transparentní. A pokud se toho bojí, ptejte se, zda jste volili správně

Dnes jsem na stránkách Nadačního fondu proti korupci četl příspěvek Michaely Tejmlové. A protože vyjadřuje přesně to, o čem snad denně přemýšlím, když uvažuji o svém vlastním působení v Zastupitelstvu Litně, přinášíme vám ho v plném znění níže. Co zřejmě trápí nejen mne, ale i ostatní kolegy, kteří kandidovali za Nezávislé, je fakt, že jen málo z našich sousedů se zajímá o to, co se děje venku za zdmi jejich domovů. A přitom bez nadsázky dění v obci opravdu můžeme snadno ovlivnit. Přečtěte si text níže a přemýšlejte, zda se příště nepřijdete na své zastupitele podívat nebo si nepustíte třeba záznam Zasedání, který najdete zde na stránkách nebo zde na kanále YT.                        Filip Kaštánek, zastupitel

logo

Jak je výstižně vysvětleno na stránkách Franka Bolda, v demokratickém státě by měla být možnost občanů podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se místa, ve kterém žijí, zcela samozřejmá. Proto také Listina základních práv a svobod říká, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobod274_penize_lupanou volbou svých zástupců. Místní samospráva je z povahy věci občanům nejblíže a má tak velký potenciál fungovat právě na základě širšího zapojování občanů do její činnosti a podpory veřejné debaty (http://frankbold.org/poradna/kategorie/obce-a-kraje/rada/zastupitelstvo-obce-a-kraje).

Do správy věcí místních se přitom občan může zapojit tak, že se mu podaří uspět v komunálních volbách a je z něho zastupitel nebo se jako odborník zapojí do práce výborů, což je iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva. Dalšími možnostmi, jak se zapojovat do dění ve městě, jsou referenda, petice, diskuze na zastupitelstvu, podávání žádostí o informace, komunikace s politiky a úředníky. To vše v sobě zahrnuje to, že byste měl mít jako občan možnost komunální politiku či jednotlivá témata detailně sledovat.

Materiály předkládané zastupitelům bývají při zachování dobré praxe projednány výbory a komisemi, do jejíchž oblasti spadají. Zastupitelé hlasující pro příslušný materiál jsou v důvodových zprávách seznámeni s doporučením výboru či komise. Často se stává, že při diskuzi k danému materiálu, pokud se člověk vyptává na podrobnosti, je odkázán na jednání výboru a je jaksi „uchlácholen“, že materiál byl projednán odborníky (nominovanými za politické strany) a že není třeba ho detailně rozebírat. Přitom ale ze zákona o obcích pouze jednání zastupitelstva jsou veřejná a jsou z nich pořizovány v dnešní době v městech audiozáznamy, které slouží občanům ke kontrole jejich zvolených zástupců. Nicméně pokud je na zastupitelstvu diskuze minimální, dochází k tomu, že dle mého názoru, občané netuší, koho si vlastně zvolili a co daný člověk vlastně prosazuje, a hlavně netuší, na jakém základě, diskuzi jsou rozhodnutí činěna. Z toho důvodu se domnívám, že i činnost výborů by měla být veřejná a stejně jako ze zastupitelstev by měly být videozáznamy/audiozáznamy dostupné na webu (samozřejmě s ohledem na ochranu osobních údajů).

Namítnete, že lidé se stejně o dění nezajímají? Ne všichni. A pro ty, co tak činí, jsou tyto informace esenciální. Ano, říká se tomu transparentnost. Heslo, které politické strany rády používají před volbami, ale jakmile se dostanou k moci, najednou přeci nejde prát špinavé prádlo na veřejnosti a bylo by to jako házet perly sviním. Bohužel i takové argumenty jsem za dobu svého krátkého působení v komunální politice slyšela. Dalším argumentem pak také bývá, že ze sebe nebudeme dělat šašky. Jak ale jeden chytrý kolega podotknul, šaškem se nestáváme tím, že zveřejňujeme, o čem se na výborech bavíme, nýbrž obsahem svých prohlášení.

Zdálo by se, že se jedná o nedůležitou záležitost, ale kde začít s transparentností, když ne na 1. stupínku politiky, tedy v jednáních výborů. Nechť se Vaši zástupci ukáží, jak to s Vámi myslí a jestli si nechají koukat do karet.

zdroj: http://www.nfpk.cz/

Kat pro Liteň

459028_web_R_by_Rolf Handke_pixelio.dePřípad „Prášilští zastupitelé si přihráli pozemek na parkovací byznys“ znám od mého kamaráda, dnes již bývalého zastupitele v šumavských Prášilech. Zastupitelé tam přiklepli pronájem obecního majetku jednomu ze zastupitelů. Za cenu několikanásobně nižší než byla konkurenční nabídka. současný nájemce vydělá na nájem za 3 dny. Obec přišla o miliony. Policii to připadá v pořádku. Prý hospodařit s péčí řádného hospodáře neznamená dosáhnout maximálního zisku… A to všechno je možné jenom proto, že jsou obyvatelé pasivní, že se nezajímají o dění ve svém nejbližším okolí.

V Litni nám nyní starosta dal návrh, aby si obec půjčila 53 milionů korun.

To je myšlenka kata, který se chystá popravit Liteň. Starosta, který rozházel úspory ve výši 20 milionů, který neuhlídal náklady při výstavbě ČOV A TY VYLÉTLY O 20% VZHŮRU, který ani neusiluje o čerpání významných dotací, který koupí vysokozdvižnou plošinu, jež nemá využití,…. Půjčit si takovou částku znamená při hypernízkém úroku 2,5% roční náklad 1 a čtvrt milionu korun na dluhovou službu. Pokud by se úroky zvýšily třeba na 6%, což se může lehce stát, neboť takovéto úvěry mají pohyblivou složku, pak je už roční náklad 3 miliony.

Revitalizace nádraží

Jarní brigádu zaměřenou na obnovu a revitalizaci liteňského vlakového nádraží jsme zorganizovali 11.dubna. I když jsme pustili do světa i motivační video, které vidělo na netu přes 200 lidí, sešlo se nás jen něco přes dvacet . A za příjemného jarního počasí jsme si pěkně mákli. Hromadu našich dětí si vzala na starosti Jindřiška Jelínková z Tilie a tak jsme mohli bez vyrušování osazovat tabule LITEŇ, které vyrobil pan Kliment (děkujeme!), klučit nálety a sesbírat 16 pytlů odpadků.

A nakonec skutečný highlight: lipku, která by jinak jako nálet neměla šanci přežít, jsme se rozhodli přeci jen zasadit ve volném prostoru před nádražím. Takže to byla nakonec: „brigáda Ve stínu lípy“. No a pak se konala samozřejmě after party (dříve se tomu říkalo opékání buřtů a pití piva, to ale není tak cool :). Každopádně špekáčky z produkce Kamila Alferyho (také děkujeme!) na sluníčku a s jedenáctkou z bufáčku: mňamka!

Turisté, kteří se vypravili do naší Litně budou teď vystupovat z vlaku aspoň trochu kulturně. A o to nám šlo.

PRACOVNÍ SOBOTA

Mnozí z nás si ještě pamatují dobu, kdy se každý volný den (rozuměj svátek) v roce musel napracovávat. A tak každé volné velikonoční pondělí doprovázela pracovní sobota. Mladší ročníky by jistě řekli něco ve smyslu „hustý, ten socík byl ale vostrej, ani volno neměli“.  Nebo jste zapomněli? Tak si to připomeneme tuto sobotu. Jak jsme již avizovali v článku zde, uskuteční se tuto sobotu 11.4.2015 brigáda. Někteří z nás si ji nechávají připomenout facebookem. To je mimochodem moc užitečná věc. Pokud se k události přihlásíte, chytrý mobil vás nenechá akcičku propásnout. Níže najdete pár informací k akci samotné a také rekapitulaci pro ty, kteří nečetli.

Pracovní sobotu dostali na starost Monika a Míla Klimentovi. Míla nám tedy upřesnil, jak to bude v sobotu probíhat: „Očekávaná brigáda se přiblížila, a proto bych Vás chtěl ve zkratce seznámit s vývojem ,,nádražní“ problematiky a programem prací.“.

Míla Kliment dále upřesňuje: „V minulém týdnu jsem si dal schůzku na nádraží s panem Tomášem Dědkem ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), které patří nádražní vymalovaná  chaloupka, pozemky, koleje, nástupiště… Pan Dědek samozřejmě uznal, že momentální stav nejen liteňského nádraží, ale i ostatních míst na trati, kde lokálka zastavuje, je v dost zuboženém stavu. Chybí tomu maličkost – peníze, systém údržby, zájem obcí i obyvatel. V Litni je to o to pikantnější, že chybí i cedule s názvem stanice. Jinde prý jsou. Pan Dědek byl potěšen myšlenkou a ochotou místních lidí s tímto stavem „zatočit“. Pověděl mi několik bodů, které by SŽDC chtěla letos udělat:

  1. zbourat nákladovou rampu
  2. zrušit výhybkovou kolej vedoucí k rampě a udělat vyvýšené nástupiště – bezbariérové
  3. budova je velkým problémem – chtějí ji prodat, eventuálně nabídnout obci. Chybí v principu její využití…v Litni typické.
  4. zrušit železniční přejezd P574 – jedná se o přejezd při sjezdu ze silnice od pana Knoblocha na polní ,,obecní“ cestu a příjezdu na pole. Tento přejezd slouží jen pro traktor a nyní ztrácí opodstatnění díky vybudování cesty k ČOV. Z této nové cesty je příjezd jednodušší a bezpečnější. Současný přejezd je nepřehledný, nebezpečný, v havarijním stavu a oprava by stála dost peněz. Přejezd může být zrušen jen za souhlasu městyse Liteň.

Pan Dědek ukázal panu Klimentovi mailovou korespondenci ze dne 1.4.2015 se stavebním technikem Havelkou, který se ke zrušení vyjadřuje zamítavě.

Pan Kliment navrhl panu Dědkovi, zda by u nádraží nebyla možnost zřízení plochy pro ukládání bioodpadu, protože je zde opravdu hodně prostoru. SŽDC by za symbolický nájem tento projekt prý určitě podpořila.

Diskutabilní je zrušení nákladové rampy. Je to již více jak stoletá historická stavba, proto by ji bylo škoda bourat. Mohla by se např. jen zmenšit a vnitřní část osázet v budoucnu keři, stromy.

Takže, jak to bude v sobotu?

  1. Umístění cedulí s názvem stanice. Cedule jsou dvě. Jedna na štít, druhá na dvou trubkách do prostoru. Pokud se přihlásí 3 nosiči, budeme rádi.
  2. Spíše se bude upravovat terén, řezat a tvarovat nálety na nádraží a cestou k němu – zahradní nářadí prosíme s sebou
  3. Budova nádraží se dělat nebude – špatné omítky, malba by nedržela. Je to na hlubší rekonstrukci
  4. Sázení keřů, květin na travnatém trojúhelníku před křižovatkou se nebude provádět – bude se tam ještě bagrovat
  5. Pokud zbyde čas, může se dále pokračovat s prořezáním náletů na stráni pod fotbalovým hřištěm u silnice (cca 20m) a sesbírat odpadky zde i okolo sokolovny. Další vícepráce nás jistě napadnou 🙂 na místě. Jde o to vylepšit vzhled té naší vesničky krásné, střediskové.

Afterparty, neboli posezení po práci

Poslední a neméně důležitou věcí je posezení po práci. Něco opečeme, popijeme. Špekáčky, které nám věnoval náš sponzor Kamil Alfery se budou opékat za fajnového slunečného počasí. Tak to stojí za to přijít.

Hlídání dětí

Hlídání dětí ve věku od 4 let zajistí zdarma po dobu brigády Tilia o.s. formou vycházky s programem po liteňském okolí (směr židovský hřbitov, krmení daňků u obory, procházka lesíkem, stavění domečků pro skřítky,…)
S sebou batůžek s pláštěnkou, dobré boty, tvrdé pečivo, svačinu a pití na půl dne. Maminky s dětmi do 4 let vítány do party. Zájem o hlídání prosím hlašte předem mailem na jindriska.jelinkova@nature.cz a iveta.sladkova@email.cz Sraz v 8  na nádraží, konec cca ve 14 tamtéž.

Nevyužité venkovské pošty jsou na prodej

V podkladech pro vypracování Strategického rozvojového dokumentu zmiňujeme i otázku budoucnosti pobočky České pošty v Litni. Otevíráme tuto otázku proto, abychom poštovní služby v Litni zachovali. Naším cílem je zachování pobočky pošty v Litni. Proto navrhujeme začít už nyní s přípravou a hledáním partnera, tzv. franšízy. Klíčové je sdělení České pošty, že Česká pošta chce do roku 2020 zredukovat počet vlastních poboček, a to až na čtvrtinu. Zachovat jich plánuje zhruba 700. Zbylých 2500 pošt mají provozovat její partneři. Níže najdete článek České televize k příspěvku, který se objevil v Událostech 7.4.2015.

642336642338
Česká pošta začala s prodejem nepotřebného majetku. V elektronických aukcích nabízí šest budov, které kdysi sloužily jako pobočky pošty. Teď pro ně Česká pošta nemá využití. Na některých místech pobočky nahradila takzvaná výdejní místa. Prodejem nemovitostí chce pošta získat desítky miliónů korun. Seznam těchto nemovitostí není konečný.

Javorná na Klatovsku

V Javorné, která administrativně spadá pod Čachrov na Klatovsku, fungovala pošta v budově z roku 1896. Na první pohled dům vypadá jako rekreační chata u silnice. Teď ho Pošta nabízí za 847 000 korun, a to včetně pozemků. Na poště v Javorné pracovala přes 30 let Vlasta Randáková. Když šla před pěti lety do důchodu, pošta v Javorné skončila.

Pět let se Česká pošta pokoušela budovu pronajmout. Neúspěšně. O celkových 460 metrů čtverečních nebyl zájem. Teď objekt nabízí v elektronické aukci. Jak upřesnil mluvčí České pošty Matyáš Vitík, nabídkovou cenu stanovoval znalec: „Je to cena, na které se začíná v rámci aukce. Předpokládáme, že konečná cena, za kterou někdo ten objekt koupí, bude ještě vyšší,“ uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Chodský Újezd

Podobný osud potkal i bývalou poštu v Chodském Újezdu na Tachovsku. Budova chátrá už přes deset let. Místní o pobočku přišli. To, co z budovy zbylo, je v nabídce za 400 tisíc korun. „Zavřenou poštu máme i v sousední vesnici. Taky se do ní neinvestuje a dopadne asi stejně jako naše pošta, že se prodá,“ konstatoval Jiří Dufka (ANO), starosta Chodského Újezdu.

642334 642333

Česká pošta teď nabízí na prodej celkem osm nemovitostí. V šesti případech jde o bývalé pobočky pošty. Seznam se ale bude dál rozšiřovat. „Budeme ho dál doplňovat podle toho, jak vyhodnotíme, že jsou určité objekty pro Českou poštu už nepotřebné,“ uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Doplnil, že kvůli administrativním a technickým náležitostem se bude seznam rozšiřovat postupně.

Prodej nemovitostí umožnilo České poště loňské rozhodnutí vlády, a sice že byl zastaven její přechod ze státního podniku na akciovou společnost. Změny byly zahájeny v roce 2007. Během těchto let byl veškerý prodej majetku České pošty blokován.

Česká pošta chce do roku 2020 zredukovat počet vlastních poboček, a to až na čtvrtinu. Zachovat jich plánuje zhruba 700. Zbylých 2500 pošt mají provozovat její partneři. 

Video můžete shlédnout zde

Zdroj: Česká televize, autor Česká televize

 

Liteň je dlouhodobě nepřipravená pro žádání o dotaze z EU

FB_strategicky_planOficiální pracovní zařazení pana Havelky je podle místostarostky Marcínové stavební technik a dotace. O to více vás udiví, že Liteň nemá vypracovaný „Strategický rozvojový plán“, který je naprostým základem pro to, moci žádat o dotace z Evropské unie! Samozřejmě to vrhá i zcela jiné světlo na tvrzení pana Havelky v Liteňském okénku, že jím vedený Ateliér Svatopluk nebyl schopen zrealizovat ani jeden ze svých plánů proto, že „dotace dostávají jen vyvolení“.

Přestože za to nebereme plat a nemáme oficiálně funkci obstaravatele dotací, chceme, aby naše obec měla šanci se ucházet aspoň o drobečky ze stovek miliard, které k nám z Bruselu míří. Proto jsme vypracovali návrh na vypracováni STRATEGICKÉHO ROZVOJOVÉHO PLÁNU. (Návrh si můžete přečíst zde: http://www.novaliten.cz/wp-content/uploads/2015/01/150129NL11_navrh_Strategický-rozvojový-plán.pdf) Wikipedie charakterizuje tento dokument takto: Strategický plán rozvoje je jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je koncepční a rozvojový dokument vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenž vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánech.

Bez tohoto dokumentu jsme de facto bez šance na úspěšné čerpání dotací. V novém dotačním období 2015 – 2020 (stejně jako ve starém) bude k úspěšnému čerpání dotací potřebné mít zpracovaný a zastupitelstvem schválený „Strategický rozvojový plán“. U některých dotací je dokument pouze preferenčním kritériem a o některé dotace bez dokumentu nepůjde ani žádat. I tam, kde bude „Strategický rozvojový plán“ „pouze“ preferenčním kritériem, je šance na úspěšné čerpání EU dotací bez „Strategického rozvojového plánu“ mizivá. EU dotace poskytují u většiny projektů 90% finanční pokrytí. Proto je vhodné tento dokument mít a o dotace usilovat. Dokument se dá vypracovávat pro každý dotační záměr samostatně (nižší cena vícekrát) nebo se dá vypracovat jako ucelený, který bude možné použít pro jakýkoli dotační titul z fondů EU. Tento dokument bude potřeba například při žádostech o dotace na stavbu nových silnic a chodníků po výstavbě kanalizace, kde by šly kombinovat finance z EU a od Středočeského kraje.

Ve světle těchto informací jsou tvrzení pana Havelky v Liteňském okénku o nemožnosti čerpání dotací a dotací jen pro vyvolené (naznačuje, že bez známostí či úplatků to nejde) jen výmluvou. Uvidíme po čtvrtku, jak to současné vedení obce s čerpáním dotací myslí. Přijďte se podívat a podpořit nás. Potřebujeme získat aspoň jeden hlas ze strany vládnoucí většiny. Věříme, že naši kolegové vezmou rozum do hrsti a podpoří nás.

Liteň dluží svým satelitům 3,5 miliónů korun!

FB_Běleč_Leč_FK_Verze2_SM

Je nestoudnost s jakou důsledností dosavadní vedení městyse Liteň zanedbávalo svoje části Běleč, Leč a Dolní Vlence. Zejména Běleč a Vlence stojí na okraji zájmu. Je to stejné jako by si Praha (to je také obec jako jí je Liteň) řekla, že všechny peníze v Praze půjdou na projekty na Starém Městě (neboť tam je radnice) a ostatní části jako Vinohrady, Strašnice a Kobylisy nic nedostanou nebo jen velmi málo při do očí bijících haváriích. Je to jedna z věcí, které v Litni nefungují správně už celá léta. Rozdělení financí mezi Liteň a satelity, tedy Běleč, Leč a Vlence, v podstatě neexistuje a neexistuje ani žádný vzorec či plán, jak by takové rozdělení fungovat mělo. Liteňští mají sklon chovat se tak trochu jako parta sígrů, kteří berou každý den svačinu slabšímu spolužákovi. Všichni sice doma dostali svačinu srovnatelnou, ale protože se ten slabší nemůže bránit, je snadné si ještě na jeho úkor přilepšit a svačinu mu sebrat.

Také radnice v Litni dostává na každého občana naprosto stejné množství peněz. Nezávisle na tom, v které části městyse bydlí. Bylo by proto logické a správné, aby se každý rok vydalo 13% – to je podíl obyvatelstva v satelitech – na projekty v těchto částech městyse. Městys inkasuje nyní každý rok cca 12.000.000,-Kč na hospodaření ve svém „království“. Poměrnou část by tedy měl poskytnout svým částem Běleč, Leč a Dolní Vlence. Samozřejmě po odečtení společných nákladů jakými jsou například škola, školka, provoz OÚ a podobně. To je ten vzorec, který mám na mysli.

Naprosto jasná situace je u úspor. Na konci roku 2013 byly úspory městyse Liteň téměř 20 miliónů korun. Jak již řečeno, v satelitech žije přibližně 13% obyvatel. Z těchto úspor patří proto 2,6 mil. Kč na projekty typu dešťová kanalizace v Bělči, klubovna v Leči, osvětlení ve Vlencích!

Protože se v posledních 10 letech (ale mohli bychom říci i 20 letech) systematicky nedostávalo na projekty v Bělči (a stav obce tomu také odpovídá), předpokládali jsme velice konzervativně, že oněch 13% ročně odpovídalo 90.000,- Kč, které do Bělče jít měly, ale nešly. To dělá za 10 roků 900 tisíc korun.

Sečteno a podtrženo – městys Liteň zadržoval ke konci roku 2013 bratru 3,5 miliónu korun. Požadujeme, aby tyto peníze nebyly vydány na liteňské projekty typu splašková kanalizace, ale byly deponovány na speciálním fondu pro rozvoj Bělče, Leče a Vlenců.

Volby v Litni zpochybněny, budou se opakovat?

Liteň – Stížnost na průběh voleb v Litni podal jeden z kandidátů Filip Kaštánek. Sám sice ve volbách uspěl, ale nelíbil se mu způsob vedení předvolebního boje i fakt, že členy jeho kandidátky protistrana vyšachovala z vyjednávání o obsazení vedoucích míst v zastupitelstvu.

„Při neférovém průběhu volební agitace ze strany našich odpůrců jsme dostali i nejeden podnět od občanů Litně a Bělče k tomu, abychom měli pochybnosti o porušení volebního zákona. Podal jsem stížnost a předal všechny podněty odpovědným úřadům,” uvedl Kaštánek.

v2014NEJDE NÁM O MOC, CHCEME TROCHU RESPEKTU A DIALOG!

Asi už všichni víte, jak dopadly volby v Litni, Bělči, Leši a Vlencích. Jen pro připomenutí: Sdružení pro lepší Liteň, Bělěč a Leč získalo 4 křesla, Nezávislí s podporou TOP09 také 4 křesla, zbylé 1 křeslo obsadila ČSSD.

Pokusím se osvětlit, co se dělo několik málo posledních dnů po volbách. Litní a okolím běží celá řada nepřesných informací až záměrných dezinformací. Je unavující a od skutečné práce zdržující stále uvádět věci na pravou míru. Dezinformační kampaň proti Nezávislým začala stejný den, kdy jsme zveřejnili náš záměr kandidovat ve volbách. Řekl bych, že to jaksi semlelo celou obec. Je to nedobré a škoda.

Blahopřejné SMS
Ihned, jakmile byly známé výsledky voleb, jsem poslal blahopřejnou SMS jak panu Horákovi, lídrovi Sdružení pro lepší Liteň, tak panu
Novotnému z ČSSD. S oběma jsem si dohodl schůzku na úterý (pan Novotný) a na středu (pan Horák). Z té úterní sešlo, neboť pan Novotný měl kalamitní situaci v práci. S panem Horákem jsem se sešel, znovu mu gratuloval, podal mu ruku a řekl, že respektuji výsledek voleb stejně jako celé naše uskupení a dal mu tak najevo, že s ním jako se starostou počítáme. Přednesl jsem mu naše návrhy na řešení povolební situace a budoucí řízení obce. Máme 4 křesla a bylo by logické, abychom se podíleli na řízení obce z pozice místostarosty. Na tuto pozici jsem byl delegován naší stranou (stranou jednání, nikoli ve smyslu politické strany, tou nejsme).

Z naší strany padl návrh na zřízení pozice uvolněného místostarosty, tj. práce pro obec na plný úvazek. Pan Horák před volbami veřejně naznačoval, že se chce rozloučit s panem Havelkou (jen si musí zajistit někoho jiného na jeho místo – to jsou slova pana Horáka). Proto jsme mu navrhli mne místo pana Havelky s tím, že pan Havelka by měl alespoň čas se naplno věnovat práci a funkci ředitele v Ateliéru Svatopluk a posunout tak projekt kupředu. (Navíc nepovažujeme situaci, kdy pan Havelka má dva úvazky pro obec za normální.) Tím by nevznikly další finanční náklady pro obec a dalo by se předpokládat zvýšení efektivity práce – dva lidé (Kaštánek jako místostarosta, Havelka jako ředitel Ateliéru Svatopluk) vykonají více práce než jeden.

Myslíme si, že je to čistý návrh a má svou logiku. Navíc ve světle tvrzení p. Horáka, že mu stavba kanalizace zabere 80% jeho času. K tomu se přidá obnova silnic atd. Aspoň by měl čas se té práci věnovat. A vlastně to byl důvod, proč se rozhodl na poslední chvíli kandidovat na starostu. Chci ještě upozornit, že jsme se vůbec nebavili o jakýchkoli finančních odměnách!

Nebyl důvod brát si servítky
Pan Horák mi nedal vědět, jak se rozhodl a vyřadil nás z dialogu o povolební sizuaci v Litni. Jen jsem se dozvěděl, že jako s místostarostou počítá s Šárkou Marcinovou (prý umí perfektně anglicky a má dostatek zkušeností, mě nezná) a ustavující zastupitelstvo bude v sobotu. Ověřil jsem si tuto informaci u p. Horáka a zjistil, že to tak je. Dospěl jsem k poznání, že pan Horák s námi spolupracovat nechce a chce 100% moci pro sebe. Prohlašuji, že nám nejde o moc, ale o aspoň trochu respektu a o dialog, který je jednoznačně ku prospěchu. Jenže toho se nám doteď nedostává.

Pak nebyl žádný důvod, brát si servítky. Při neférovém průběhu volební agitace ze strany našich odpůrců jsme dostali i nejeden podnět od občanů Litně a Bělče k tomu (někteří sousedé se mi hlásili na noční hlídání volební místnosti – nechtěl jsem jitřit situaci a s díky je všechny odmítl), mít pochybnosti o porušení volebního zákona. Podal jsem stížnost a předal všechny podněty odpovědným úřadům. Je to naše odpověď na odmítavé postoje protistrany. Věříme, že to p. Horáka přiměje k tomu, aby nás začal brát vážně. Myslíme si, že p. Horák patří k lidem, kterým když se nepostavíte a neukážete mu sílu, neváží si vás a nebere vás vážně.

Následně v úterý 28.10. jsme se my, Nezávislí dohodli na dalším postupu a já ve středu zavolal p. Horákovi, abych inicioval společnou PRACOVNÍ PORADU. Tentokrát za přítomnosti všech potenciálních zastupitelů, aby nemohly být výsledky jednání jakkoli překrucovány. Informoval jsem i pana Novotného a na poradu, jež se uskuteční 6.11., ho pozval. Myslíme si totiž, že je potřeba začít pracovat. Jako nejdůležitější body vidíme:

1) rozpočet 2015, vize a plány do let 2016-2018
2) příprava a výběr dotačních titulů od kraje na 2015
3) příprava na ustanovení zastupitelstva, volbu starosty, místostarosty, výborů…

Jedná se o časově omezené věci, které je potřeba udělat hned. Na ustavující schůzi zastupitelstva pak připravené body už můžeme „jen“ odsouhlasit. Ustavující jednání zastupitelstva bych viděl nejdříve 1.12.2015. Soud totiž musí o stížnosti rozhodnou do 20 dnů a týden musí viset oznámení o veřejném zasedání. Máme tedy čas vše připravit.

Závěrem si dovolím vypíchnout důležitou skutečnost: MY MÁME ZÁJEM PRACOVAT PRO BLAHO (otřepané, ale trefné) OBCE VÍCE, NEŽ KDOKOLI JINÝ. Udělal jsem už 2. pokus vyvolat společná jednání. Žádná z protistran to neučinila ani jednou. Nechceme být v zastupitelstvu jen do počtu, jen jako přihlížející opozice. Máme 4 hlasy (44,44%) a zastupujeme nemalou část veřejnosti, a i proto si zasloužíme, abychom byli respektováni. Další informace najdete na našich stránkách Nová Liteň.

 


Zdroj: Naše noviny č. 22/14 ze 4.11.2014