Dnes jsem na stránkách Nadačního fondu proti korupci četl příspěvek Michaely Tejmlové. A protože vyjadřuje přesně to, o čem snad denně přemýšlím, když uvažuji o svém vlastním působení v Zastupitelstvu Litně, přinášíme vám ho v plném znění níže. Co zřejmě trápí nejen mne, ale i ostatní kolegy, kteří kandidovali za Nezávislé, je fakt, že jen málo z našich sousedů se zajímá o to, co se děje venku za zdmi jejich domovů. A přitom bez nadsázky dění v obci opravdu můžeme snadno ovlivnit. Přečtěte si text níže a přemýšlejte, zda se příště nepřijdete na své zastupitele podívat nebo si nepustíte třeba záznam Zasedání, který najdete zde na stránkách nebo zde na kanále YT. Filip Kaštánek, zastupitel
Jak je výstižně vysvětleno na stránkách Franka Bolda, v demokratickém státě by měla být možnost občanů podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se místa, ve kterém žijí, zcela samozřejmá. Proto také Listina základních práv a svobod říká, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Místní samospráva je z povahy věci občanům nejblíže a má tak velký potenciál fungovat právě na základě širšího zapojování občanů do její činnosti a podpory veřejné debaty (http://frankbold.org/poradna/kategorie/obce-a-kraje/rada/zastupitelstvo-obce-a-kraje).
Do správy věcí místních se přitom občan může zapojit tak, že se mu podaří uspět v komunálních volbách a je z něho zastupitel nebo se jako odborník zapojí do práce výborů, což je iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva. Dalšími možnostmi, jak se zapojovat do dění ve městě, jsou referenda, petice, diskuze na zastupitelstvu, podávání žádostí o informace, komunikace s politiky a úředníky. To vše v sobě zahrnuje to, že byste měl mít jako občan možnost komunální politiku či jednotlivá témata detailně sledovat.
Materiály předkládané zastupitelům bývají při zachování dobré praxe projednány výbory a komisemi, do jejíchž oblasti spadají. Zastupitelé hlasující pro příslušný materiál jsou v důvodových zprávách seznámeni s doporučením výboru či komise. Často se stává, že při diskuzi k danému materiálu, pokud se člověk vyptává na podrobnosti, je odkázán na jednání výboru a je jaksi „uchlácholen“, že materiál byl projednán odborníky (nominovanými za politické strany) a že není třeba ho detailně rozebírat. Přitom ale ze zákona o obcích pouze jednání zastupitelstva jsou veřejná a jsou z nich pořizovány v dnešní době v městech audiozáznamy, které slouží občanům ke kontrole jejich zvolených zástupců. Nicméně pokud je na zastupitelstvu diskuze minimální, dochází k tomu, že dle mého názoru, občané netuší, koho si vlastně zvolili a co daný člověk vlastně prosazuje, a hlavně netuší, na jakém základě, diskuzi jsou rozhodnutí činěna. Z toho důvodu se domnívám, že i činnost výborů by měla být veřejná a stejně jako ze zastupitelstev by měly být videozáznamy/audiozáznamy dostupné na webu (samozřejmě s ohledem na ochranu osobních údajů).
Namítnete, že lidé se stejně o dění nezajímají? Ne všichni. A pro ty, co tak činí, jsou tyto informace esenciální. Ano, říká se tomu transparentnost. Heslo, které politické strany rády používají před volbami, ale jakmile se dostanou k moci, najednou přeci nejde prát špinavé prádlo na veřejnosti a bylo by to jako házet perly sviním. Bohužel i takové argumenty jsem za dobu svého krátkého působení v komunální politice slyšela. Dalším argumentem pak také bývá, že ze sebe nebudeme dělat šašky. Jak ale jeden chytrý kolega podotknul, šaškem se nestáváme tím, že zveřejňujeme, o čem se na výborech bavíme, nýbrž obsahem svých prohlášení.
Zdálo by se, že se jedná o nedůležitou záležitost, ale kde začít s transparentností, když ne na 1. stupínku politiky, tedy v jednáních výborů. Nechť se Vaši zástupci ukáží, jak to s Vámi myslí a jestli si nechají koukat do karet.
zdroj: http://www.nfpk.cz/